Dead Space

Dalšie nápovedy...

5. ledna 2009 v 15:16 | Gambler
USG Ishimura. Největší planetoborec ve vesmíru. Náhlý výpadek komunikace při těžbě na vládou neschváleném území. Společnost se samozřejmě snaží vše ututlat a na palubu posílá jen malinký tým techniků, kteří mají danou poruchu opravit. Při přiblížení to ale vypadá, že je loď mrtvá, nefunguje mnohem víc věcí, než pouze komunikace. Opraváře nepřijde uvítat žádná delegace, nečeká na ně totiž vůbec nic. Ke všemu se přidává i vzkaz od bývalé přítelkyně hlavního hrdiny Isaaca Clarka, která se z neznámé příčiny odmlčí uprostřed věty
.

Jak již jistě tušíte, je něco shnilého ve státě Dánském, potažmo na palubě těžební lodi. Po prvních nesmělých krocích potemnělými koridory se ukryté zlo probouzí a to, co nastane, se dá bez uzardění přirovnat k peklu. Vy sice přežíváte, ale ne tak už celý

šťastný život lidí na tomto vesmírném kolosu


Váš kontakt s tím, co ze skupiny zbylo, se omezí jen na rádiové spojení a pocit, že vás na každém kroku může něco sežrat, se stane stoprocentně oprávněným. Budete se cítit o to hůře, až zjistíte, že nechutné potvory, které si na vás chtějí pochutnat, jsou vlastně lidé, jimž jste šli pomoci.

Moc rád bych o příběhu, atmosféře a
zvratech napsal ještě deset odstavců, ale to bych se na sebe ani podívat nemohl - Dead Space totiž svou strašidelnou atmosféru nestaví na specifických motivech nebo pouze na lekačkách. Ano, občas se leknete, když na vás skrz ventilační šachtu vyskočí nějaká potvora a vy vyskočíte až někam do stratosféry, ale o to pravé mrazení v zádech se stará strach z neznámého. Ve chvíli, kdy bych vyžvanil, jak se to má s původem zla a jakým způsobem se z lidí stávají mutanti, zkazil bych vám zážitek.


Řízni, řízni, řízni...

Sm
utné je, že v EA dělali manažeři vše pro to, abyste o hře věděli první i poslední ještě dlouho před vydáním hry. Podkopávají tak vlastní hru, o které si můžete po prvních pár hodinách utvořit názor, že vlastně není až tak strašidelná. A to by byla chyba. Dead Space sice nemá na Silent Hill ani na starší System Shock, ale svou mezírku na trhu si našla. Jde "pouze" o zdařilé spojení akce a hororu. Aby taky ne, když si od každé úspěšné hry bere něco. Výjimečně ale dort pejska a kočičky funguje, protože si ti dva experti kupodivu vybrali ty správné ingredience.



Čemu se v tomto článku neubráním je srovnání s Bioshockem. Atmosféra rozkladu podmořského světa je totiž obdobná jako atmosféra sálající z opuštěné Ishimury. Na každém kroku je vidět utrpení stejně, jako zašlá sláva a šťastný život
lidí na tomto vesmírném kolosu.

Nedostatek nábojů se dotkne naprosté většiny hráčů

Když si přimyslíte ještě audiology nahrané čirou náhodou v době smrti dané osoby či textové záznamy o podivné biomase, která prorůstá lodí, bude vám už po páteři stékat nejedna kapka ledového potu.



Naštěstí se ale nemusíte až tak bát. Všichni vaši nepřátele jdou sice zlikvidovat stejně jednoduše, jako Steven Seagal v Těžko ho zabít, ale až přijdete na princip a dostanete jej do ruky, budou jimi vaše laserové paprsky projíždět jako laser mrtvou tkání.

Tip číslo jedna: Soustřeďte se na vylepšování obleku. Každý dílek zdraví se hodí.


Ono nejde o nic složitého, musíte jen nepřátelům místo do hlavy a hrudi oddělovat končetiny, ale i takováto drobnost působí ve zkostnatělých střílečkách jako osvěžující uragán. A osobně si
myslím, že to i poměrně dobře vypadá. Hm, možná jsem malinko brutální. Kdo ovšem není?

...ať to krásně vyzní


Na správnou a zábavnou pacifikaci nestvůr je potřeba i podobně správný a zábavný zbraňový arzenál. Jelikož je Ishimura těžařskou lodí, nečekejte žádné nechutně vyspělé pušky ani hypermoderní systémy karate, které by se ve volném čase učil hlavní hrdina. Vystačit si budete muset s až nepěkně efektivními nástroji pro těžbu. Do rukou se vám tak dostává plazmová řezačka, provazová pistole, kotoučová pila či třeba plamenomet a pro zástupce pořádkových služeb se najde i jeden typ pulzní pušky.



Každá zbraň má nějakou tu výhodu a používá se jiným způsobem (já osobně si oblíbil první dvě v seznamu a doplnil je puškou), ale jeden jmenovatel je pro všechny společný. Nedostatek nábojů se dotkne naprosté většiny hráčů, ať už budou používat jakýkoliv typ zabíjecího náčiní.

Tip číslo dva: Nezahazujte Plazmovou řezačku! I když jde o první zbraň, která se vám dostane do rukou, jde o asi nejuniverzálnější a nejpoužitelnější kousek vašeho arzenálu.


Nevyhnete se tak nutnosti občas nějakou tu munici nakoupit a hlavně se do hry vklade i poměrně silný taktický prvek, kdy budete zjišťovat, jaká zbraň se hodí v té či oné situaci. Poznatky pak bude nutné i aplikovat v praxi, kdy ve frenetických bitvách nebude moc dlouhý čas na přemýšlení.


____________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________



Své bleskurychlé reflexy, odkojené tolika střílečkami, si můžete ještě vylepšit. Spousta z vás již má jistě na jazyku slovíčko bullet time. Já musím zároveň pokývat i zavrtět hlavou, což mě přivodí nepěkné lupnutí v krční páteři a vám asi nadzdvihne obočí. Zpomalení tu sice je, ale ne klasické - nezrychlujete totiž sebe jako hlavního hrdinu, ale za pomoci stázního modulu můžete zpomalit část herního světa. A je jedno, jestli to jsou příliš rychle se zavírající dveře nebo skupinka mutantů, jež si z vás chce udělat chutnou večeři.



Pasážemi, u nichž budete až do konce hry mít ústa široce otevřená a sedací část strachy sevřenou, budou jistě chvíle, kdy se dostanete z lodi na místa, kde není vzduch a gravitace. Nejenže v těchto chvílích hra naprosto kouzelně vypadá, ale také skákání a chození po stropě či po stěnách hned tak neomrzí. Absence vzduchu má ovšem i svou stinnou stránku. Tou, které si všimnete jako první, je nutnost doplňovat si v obleku kyslík, aby se Isaac ve vesmíru
neudusil.

Vakuum je vakuum, a zvuk se v něm přenáší pouze chvěním

Druhou, jíž si všimnete vzápětí, je přenášení zvuku. Jak jistě víte ze střední školy, vzduch či voda jsou poměrně dobré médium k jeho šíření. Jenže vakuum je vakuum, a zvuk
se tak přenáší pouze chvěním. Co to znamená? Přibližující se nestvůru neuslyšíte do té doby, než si těsně vedle vás dupnou. A to ony už si s radostí dupnou raději přímo na vás, to se nebojte.

Na výlety mimo loď se tak kvůli nepříjemnému pocitu nebudete nijak zvlášť těšit, ale zpětně na ně budete pohlížet jako na jedny z nejzdařilejších momentů ve hře. Otázkou je, jestli by s jejich častějším výskytem toto kouzlo neztratilo na síle.

Jak si užít s nestvůrami trošku legrace


Za zdařilé se taky dají považovat souboje s bossy, kteří jsou obzvláště nechutní a vypečení. Většinou sice metoda jejich destrukce staví na strefování se do zranitelných částí, které poznáte podle jiného vzhledu, než má zbytek jejich těla, ale i za použití tohoto jednoduchého principu je vaše potýkání s nimi další z mnoha osvěžujících prvků.

Tip číslo tři: Nerozpakujte se nakupovat v obchodech náboje. Nedostatek může být fatální.


Potěší rovněž i bohaté odměny za úspěšné pokoření většího a mocnějšího mutanta. Největším naplněním pak ale pro vás stejně bude pocit, že jste tu potvoru, po níž jste tak dlouho šli, konečně zabili.





Ještě větší zábava potom je, když si k sobě přitáhnete nějakou těžkou bednu a s gustem ji po mutantovi hodíte. Tento způsob likvidace ale bohužel nejde nijak často praktikovat, a tak za pomocí kinetického modulu budete pouze různě posouvat dílčí krabice, které blokují cestu dále, nebo před sebou nosit baterky poněkud větších rozměrů k napájení některých dveří. Ale nebojte se, Dead Space přináší i náročnější logické úkoly. Aby taky ne, když přidává do kotlíku ještě i kapku RPG.


Svoji již tak silnou výbavu totiž můžete ještě vylepšit pomocí energetických uzlů. Ty můžete "zakovat" do zbraní a zlepšit tak jejich kadenci, kapacitu či způsobované poškození. Ve hře také musíte plnit jisté dílčí úkoly, které nespočívají pouze v "prostřílej se tam a tam," ale na daném místě musíte třeba ještě i sepnout páčku nebo vyřešit malou hádanku.

Lokace působí uvěřitelně a účelně, ale navíc se v nich i velmi dobře hraje

Pokud byste ale nevěděli, kudy kam, je k dispozici přehledná holografická mapa, která vám ukazuje cestu k cíli. Hlavní vtip však spočívá v tom, že se při jejím zobrazení hra nepozastaví, stejně jako při vyvolání kteréhokoliv jiného menu. Za zmínku rovněž stojí, že veškerý HUD je součástí obleku.

Malujeme krví


Nic vám tak nebrání ponořit se do zkrvavených, ale nádherných a praktických interiérů Ishimury, před jejichž návrháři smekám klobouk. Vše působí uvěřitelně a účelně, ale navíc se v tom i velmi dobře hraje. Jediným problémem je pak vracení se do již jednou projitých lokací.

Tip číslo čtyři: Počkejte si na noc, na uši si nasaďte sluchátka a ponořte se do útrob kosmické lodi. Ještě rádi si zapnete lampičku.


Strašidelný dojem ale za to podbarvují skřeky nestvůr a jímavá hudba. Z technického hlediska se sice občas objeví nějaká trošku nekvalitnější textura, ale vzhledem k HW nárokům a celkové prezentaci mohu jen zatleskat.


Dead Space rozhodně stojí za koupi i za zahrání, i když ji pohodovým tempem dokončíte za cca 9 hodin čistého herního času. Není to bůhvíjak mnoho, ale ani nijak extra málo - osobně jsem to považoval za skutečně akurátní porci zábavy a hra mě prostě a jednoduše chytila a nepustila. I přes již zmiňované chybky ji mohu jen a jen doporučit.



Videa k Dead Space

4. ledna 2009 v 16:48 | Gambler



Video ku hre...






Posledný boss...





Posledný boss....moje video .....

Hodnotenie Dead Space

1. ledna 2009 v 18:08 | Gambler
Hodnotenie:

Plusy:
Mínusy:
Hodnotenie:
+ príbeh
+ dokonalá atmosféra
+ dizajn lokálít a príšer
+ technické spracovanie
+ zábavný systém oddeľovania končatín
- menej prehľadná mapa
- recyklácia niektorých lokalít
9.0
čitatelia 8.9
(hlasov 248 )
Vaše hodnotenie : 100%
hodnotenia ostatných

Dead Space...

1. ledna 2009 v 18:02 | Gambler

Silent Hill 5 sa môže strčiť! Asi taká horlivá myšlienka ma napadla v okamihu, keď som sa dozvedel, že piaty diel mojej obľúbenej ságy Konami bez udania akéhokoľvek dôvodu odsunula z novembra až na začiatok budúceho roka aj napriek tomu, že sa v zahraničí už nejaký ten piatok veselo predáva. Áno, z časti zo mna hovorí rozhorčenie a frustrácia, ale v súvislosti s relatívne neprebádanou sférou survival hororov na next-gen platformách ma prakticky ani nič iné nenapadlo. Keď už to ale vyzeralo na jedno z obzvlášť podrazáckych sklamaní, prišiel princ EA na bielom koni a vhodil ma do sveta tak desivého, že aj taký Pyramid Head by mal čo robiť, aby sa nepokakal od strachu. Veru tak, Dead Space, očakávaný hit tejto jesene, je stelesnením všetkých snov a túžieb, aké fanúšikovia herných hororov kedy mali a pokiaľ ste čakali na prakticky bezchybný sci-fi teror, už nemusíte čakať ďalej. Vesmír totižto ešte nikdy nebol tak desivo chladný, ako v prípade Dead Space!
V úvode hneď jedna priateľská rada. Ešte pred tým, než sa na vlastnú päsť ponoríte do bezútešných priestorov vesmírneho plavidlaI ISS Ishimura, mali by ste najprv hodinku a pol venovať jej akémusi preqelu, ktorý v podobe animovaného filmu Dead Space: Downfall výrazne obohacuje univerzum, v ktorom sa rovnomenný titul odohráva. A nebude sa jednať len o katastrofu, ktoré celý ten masaker odštartovala. Ešte väčšmi totižto vyplávajú na povrch pohnútky a charakterové črty hlavných predstaviteľov, ktorých síce počas hry nestretnete (teda až na pár kľúčových), ale práve vďaka ich cielenému odkrývaniu si vytvoríte dokonalý obraz hrôzy, ktorá na palube po privezení istého mimozemského objektu rozpútala.

Tento tzv. Marker, podivný ufónsky artefakt glorifikovaný novo vzniknutou a obzvlášť mocnou cirkvou Untilógie (dokonca mocnejšou než katolícka cirkev - a to je čo povedať!) je vlastne akousi krištáľovou lebkou Dead Spacu, ktorá síce predstavuje stredobod všetkých problémov, ale v súčte činiteľov stojí výrazne na pozadí toho, čo sa na palube udialo a udeje. Tak či onak, Marker vám počas hry dá jasne najavo, že línia medzi náboženským fanatizmom a terorizmom je až nečakane tenučká.

Vy, ako člen relatívne malej posádky záchrannej lode ale samozrejme o tomto objekte cirkevného záujmu sprvu neviete a tak sa vydávate na Ishimuru s cieľom opraviť poškodené komunikačné zariadenie. Netrvá ale dlho a vaši kolegovia sa stanú terčom útoku hrozivých tvorov, ktorých zaujíma iba jediný cieľ - zabiť a následne začleniť obete do svojich radov. Isaac Clark, váš zverenec, našťastie vyviazne bez vážnejších zranení, čím ale započne strastiplnú cestu za oslobodením, lemovanú tak extrémnou brutalitou, že nejednému hráčovi sa z nej privodí nevoľno (dokonca aj mne, vcelku silnej povahe prišlo zle pri pohľade na to, čo jeden mutant vystrájal s jedným vašim kolegom tak povediac real time).




Jeden z minibossov vás obšťastní hneď niekoľko krát.




Clarke je síce v pohode, ale na chrbte mu signalizátor iste avizuje dochádzajúci kyslík.




Deti-nekromorfovia sú obzvlásť morbídne.



Navyše, indikácie, že masaker na palube má na starosti "vyššia" moc nebudú z počiatku vôbec zrejmé a až následným študovaním textových, zvukových a video záznamov zosnulých sa dozviete, ako to vlastne s tou nákazou a s tým Markerom v skutočnosti bolo. Spomedzi všetkých kľúčových informácií sa tak napríklad dozviete, že misia danej ťažobnej stanice bola výsostne čiernou (rozumej nelegálnou) záležitosťou, že väčšina posádky bola stúpencami Unitológie a že prekrútené pravdy o vzkriesení a posmrtnom živote dokážu v prostredí chladného sci-fi nadobudnúť až nečakane morbídnu podobu. Skrátka, zmes premenných, vytvárajúcich príbehové pozadie je v prípade Dead Spaceu veľmi dobre vyvážená, s minimom hluchých či prehnaných (over-the-top) pasáži, takže počas hry si budete neraz pripadať, akokeby ste hrali interaktívny film. S tak precízne spracovanou story potom vôbec nie je problém u hry stráviť niekoľko hodín bez toho, aby ste si to vôbec stihli uvedomiť.
Vaša prítomnosť na palube Ishimury bude spočiatku jasná - dať do poriadku jednotlivé centrá potrebné pre funkčný chod lode, ktoré niekto cielene odstavil mimo prevádzku. Tieto zložky vás pritom prevedú naprieč celou Ishimurou, keďže centrálne riadenie z jednej kabíny nebolo zrejme počas návrhu dizajnu lode ekonomicky výhodné. Čo to teda pre vás znamená? Nuž predsa pestrú zmes viac či menej desivých lokalít, po okraj naplnených stiesnenými priestormi, slabo osvetlenými pasážami, temnými zákutiami či krvou pomazanými ubikáciami, v ktorých vám krutosť nových obyvateľov lode nebezpečne pošteklí vašu stresovú hladinu. Náplň väčšiny z 12 kapitol pritom nebude bohvieako originálna a tak sa okrem výnimiek hlavne v poslednej tretine hry stretnete s bežným zbieraním rozlične poskrývaných predmetov, aby ste ich v závere niekde použili alebo niekam vložili a otvorili tak ďalšie dvere. To, čo v skutočnosti robí tieto bežné činnosti zábavnými, je konieckoncov samotná podstata Dead Space. V danom vesmíre ste totižto sami a práve ta samota hlavného hrdinu výrazne napomáha tomu, aby ste boli po celú dobu hrania v permanentnom strehu z toho, čo vás možno za rohom postretne. Nie, pomoc tak skoro nepríde a pokiaľ budete uvažovať o šťastnom návrate na Zem, budete sa musieť sakra snažiť, aby ste tento svoj cieľ dotiahli do konca.
Zvýrazniť stav Clarkovej bezmocnosti a beznádeje potom už autorom nerobilo problém - vytvorili spletitú zmes logicky nadväzujúcich úrovní, do ktorých okrem mnohých ľakacích skriptov nasadili aj nespočet kreatúr, svojim výzorom naháňajúcich doslova životu nebezpečné stavy strachu a amoku. Aby som ale uviedol veci na správnu mieru - svoje pri budovaní ťažkej atmosféry titulu zohrajú aj východiskové podmienky, za akých budete Dead Space hrať. Osobne vám ale môžem potvrdiť, že pri 106 cm HDTV a s fajne vybičovanou hlasitosťou 5.1 reprákov vás čaka neskonale desivejší zážitok, než vám poskytol Alien či Horizont udalosti. A verte mi, prekvapivé príchody monštruozít na scénu vás neraz vydesia natoľko, že jediným východiskom pre vás bude tlačítko START, jediný nástroj schopný prerušenia hry. Nebudem klamať, ak vám poviem, že naprieč celou kampaňou som zažil minimálne tucet stavov, hraničiacich s infarktom. A to je s prihliadnutím na bežné praktiky, kedy autori vystrieľajú všetky svoje esá hneď v úvode, viac než pádnym argumentom k tomu, prečo je Dead Space z hľadiska pohlcujúcej atmosféry jednoznačnou jednotkou.
Isaac Clark je ale nanajvýš nemotorným hrdinom. Nevie skákať, nevie si čupnúť, nevie sa zakrádať. Jediné, čo vie, je zabíjať a sem tam stláčať čudlíky či otvárať debny, skrývajúc toľko potrebné zásoby. Elementárne pohybové a úkonové charakteristiky hrdinu tak zákonite odvádzajú hráčovú pozornosť k ničomu inému než opäť raz k atmosfére, ktorá je v niektorých lokalitách tak hustého skupenstva, že sa ňou prekušete len s veľkými obtiažami. Ešte teraz mám v živej pamäti hrozivú pasáž kdesi v druhej polke hry, kedy som musel utekať pred nesmrteľným nekromorfom s vedomím, že aj keď sa mu postavím zoči-voči, proti jeho regeneračnej schopnosti jednoducho nezmôžem nič. Uznajte sami... utekať pred nočnou morou, ktorej sa neviete zbaviť, je tak hrôzostrašný zážitok, že s ním budete bojovať ešte pekných pár hodín po tom, ako hru dotiahnete do zdarného konca.




Prve stretnutie s vylepšenou verziou základného nekromorfa sa odohrá pri takejto štýlovej kulise.



Krvou sa v tejto hre rozhodne nešetrí...


Ženskí mutanti sú rýchlejší, než ich mužskí kolegovia.








Chvalabohu že autori obmedzili takéto stretnutia len na minimálne množstvo a tak sa vo väčšine prípadov budete stretávať len so smrteľnými obludami, svojim výzorom ale jasne naznačujúcim, kam sa deformita ľudského tela môže v prípade nesprávnych zákrokov uberať. Verte mi, nie je to príjemný pohľad a spomedzi toho množstva dekadentných chodiacich "tumorov" si určite každý nájde ten, ktorý ho bude desiť najviac. Bežní tykadlovci v niekoľkých variantách vás prekvapia akurát tak rýchlosťou, ale pri obludnom zvukovom prejave zmutovaných detí vám bude behať až mráz po chrbte. Pre mňa osobne bol ale vrcholom desivosti variant chodiacich mutantov napichaných podpornými látkami, ktorí má svojou až grotesknou rýchlosťou sústavne privádzali na pokraj šialenstva. A čo v prípade, keď sa postavíte do cesty niektorým obzvlášť originálnym bossom? Nuž, uvidíte na vlastné oči. Len taká drobná rada na záver - to, čo je za vami ešte automaticky neznamená, že je to bezpečné.
Ishimura, ako vesmírne plavidlo, bolo navrhnuté pre ťažobné misie a preto neprekvapí ani fakt, že na jej palube nie je o rozličné ťažobné hračky núdza. Tieto nástroje v podobu rozmanitých laserových rezačiek tak budú vašim vitálnym pomocníkom, bez ktorého sa prakticky ani nepohnete z miesta. Čím tieto nástroje ale prekvapia, je ich všestrannosť a užitočnosť. Napríklad už len základná rezačka je v neskorších fázach hry rovnako užitočná ako v úvode, čo robí z arzenálu prakticky bezchybne vyvážený celok, až budete mať neustále problém, ktoré z tej plejády zbraní si do hot-baru navoliť. Hra navyše promptne zareaguje na váš výber a tak sa budete na ceste k finále stretávať iba s tou muníciou, ktorá pasuje do vami zvolených zbraní. Možno sa teraz pýtate, na čo vám budu proti tým hordám dielenské nástroje? Odpoveď je vcelku jednoduchá. Nekromorfovia sú akousi formou vírusov či baktérií a tak im viac škody narobíte odpílením končatín, než rezaním do ich masívneho hrudníka. A tak budete s precíznosťou mäsiara chirurgicky oddeľovať odstávajúce údy, aby ste vašim prenasledovateľom amputovali všetko to, čo ich robilo potenciálne nebezpečnými bytosťami.
Dobre, čím vás paluba vesmírnej lode ešte obdarí? Tak napríklad miestnym platidlom, ku ktorému sa dostanete prostredníctvom debien či zabitých mutantov a ktoré na oplátku ihneď obetujete na nové hračky, lekárničky či technický upgrade obleku, v neskorších fázach hry výrazne tak zvyšujúci vaše šance na prežitie. Alebo akýmisi elektronickými obvodmi, slúžiacimi na vylepšenie vášho obleku či zbraní, ktoré budete môcť vykonať na špeciálnych dielenských stoloch. Sluší sa dodať, že týchto vzácnych obvodov bude akurát tak na vylepšenie jednej, max. dvoch predmetov, takže ak plánujete vybičovať všetky zbrane, nevyhnete sa opätovnému hraniu. V rámci neho vás potom už len mierne zamrzí vcelku štýlový (holografický, do priestoru premietaný, real-time), ale zato mierne neprehľadný inventár či mapa, ako aj skutočnosť, že do niektorých lokalít sa skôr či neskôr budete musieť opätovne vrátiť. Našťastie, tieto reprízy vás prevedú odlišnou trasou či značne zmeneným prostredím, takže tento fakt si uvedomíte skutočne len na niektorých miestach. A aby toho nebolo málo, atmosféra ani v týchto úsekoch nepoľaví zo svojej desivosti a tak budete zažívať rovnakú porciu strachu, ako v prípade prvej návštevy.




Zasiahnuť toto monštrum do brucha sa rovná katastrofe.



Ishimura je ľoď typu planet cracker. Tento obrázok vám dokazuje, prečo tomu tak je.

Súboje telo na telo síce nie sú časté, ale keď k ním dôjde, stoja to zvyčajne zato.






Pochybovať o vizuálnej dokonalosti tohto hororu nemá význam. Dead Space je titulom, ktorý pre dosiahnutie strašidelnej atmosféry plnej smrti a beznádeje plne využíva potenciál každej jednej platformy. Detailné textúry sú tu striedané s ešte krajšou hrou svetla a tieňov, pričom modely samotných nekromorfov vyvedú z rovnováhy nejedného tvrďáka. Čím ale hra odrovnáva hororovú konkurenciu na celej čiare, je zvuková stránka. Perfektne namixované 5.1 audio vás plným využitím každého jedného kanálu nenechá na pokoji, pričom neraz vás ta zmes pazvukov a škrekotov vydesí natoľko, že následný príchod skupiny monštier v tom šoku ani len nezaregistrujete. No skrátka, audio-vizuálna hostina hodná tých najlepších ocenení.
Bál som sa a boli to jedny z najlepších chvíľ môjho života. Dead Space, nech sa v podaní EA javil akokoľvek podozrivo, priniesol presne to, čo sľuboval. Žiadne vyhliadky do budúcnosti, žiadne zajtrajšky, iba surovú atmosféru na pozadí špičkovej story, len tak mimochodom oblečenú do parádnej survival akcie, takej, akú sme tu nemali už poriadne dlhú dobu. Našťastie, to čakanie sa vyplatilo a my tak máme jedinečnú možnosť na vlastnej koži okúsiť, čo život v mŕtvom vesmíre prináša. A pánečku, je to horšie než nám naservírovali kdejaké filmy!

Obrázky z hry

1. ledna 2009 v 17:53 | Gambler





Ako sami vidíte ... mimozemštanom na vzhľade nezáleží!!!
 
 

Reklama
Reklama